Články


I za chyby se platí...

2011-03-01 Přečteno: 1 959x

 Za chyby se v normální světě trestá, ve světě filatelistů se za ně platí miliony.Za špatné známky, byli jejich tvůrci nejspíš vyhozeni z práce či jinak pokáráni, dnes se jejich omyly stávají nejcennějšími předměty světa. Pojďme si představit některé z těchto "bezcenných"  známek.

Obrácena Jenny

 Chybotisk z roku 1918. Na známce je vyzobrazen dvojplošník Curtis JN-4H přezdívaný Jenny, který byl natištěn vzhůru nohama. Známek bylo takto vytištěno 700, prodalo se jich pouhých 100 kusů, poté je poštovní úřad stáhl. Tento jediný list se stovkou známek zakoupil William Robey za pouhých 24 amerických dolarů, o týden později jej prodal za 15 tisíc.

Před několika lety se čtyřblok této známky vydražil za 2, 97 milionů dolarů, což je zatím nejvyšší cena zaplacená za americké známky.

Kuriozitou je, že v roce 2006 floridská komise při volbách do kongresu obržela poštou hlasovací lístek bez zpáteční adresy, tím byl automaticky neplatný, těsně před skartací neplatného lístku si jeden z úředníků všiml zvláštní známky, byla to Obrácená Jenny jejíž cena se odhadovala v přečotu přes 11 milionů, experti však došli k názoru, že je to "fake".

Tříšilinková žlutá

 Tato známka je švédský barevný chybotisk z roku 1855. Unikát jež byl omylem vytištěn v jediném exempláři, objevil švédský školák roku 1885 v hromadě dopisů svých prarodičů. Je to zřejmě jediný existující výtisk této švédské známky v hodnotě tří šilinků, jehož původní barva měla být zelená, nikoliv žlutá.

V roce 1996 byla prodána v aukci za zhruba 2,27 milionů dolarů. Je považována za jednu z nejvzácnějších, údajně je vzácnější než nejznámější Modrý Mauritius, jehož existuje 12 exemplářů.

Misionářská Havaj

 Modrá dvoucentová známka z roku 1851, údajně existuje jediný známý kus, který byl v roce 1995 v aukci vydražen za 1,9 milionů dolarů.

Britská Guyana

 Jednocentová známka z roku 1856. Tato nevzhledná červená známka se zastřiženými rohy, na níž se dá rozeznat kresba plachetnice, má asi nejzajímavější historii.

Guyana byla v 19. století kolonií Velké Británie a též na ní byla závislá administrativně, měla na starost právě i tisk poštovních známek, což dělala firma Warelow a synové. Roku 1851, ale došlo ke zpoždění dodávky. Místní poštmistr E.T.E. Dalton nemohl řídit svou živnost jen tak, bylo rozhodnuto o vydání nouzových známek  a proto se obrátil s prosbou o pomoc na veřejnost. Důvěru dostali vydavatelé místních novin Official Gazette.  Výsledné známky, jednocentové pro noviny, čtyčcentové pro poštu, byly lehce napodobitelné a proto Dalton dal každou z nich podepsat svými úředníky, takto vzniklá série posloužila a později ji nahradily normální známky.

V roce 1873 dvanáctiletý chlapec Vernon Vaughan našel na půdě svého strýce několik dopisů, jeden z nich byl okolkován divným purpurovým papírem, chlapec sice známky sbírel, ale tahle se mu nelíbila, proto ji odnesl k místnímu odborníkovi z oboru N. R. McKinnonovi, ten mu zaplatil 6 šilinků, asi 55 korun, tak začala dlouhá cesta téměř nejdražšího předmětu světa.

Byla například i válečnou kořistí Německa, v té době už její cena byla přes sto liber. Také se traduje, že jeden z jejich majitelů milionář Artur Hild, koupil i jinou jednocentovou známku, kterou zničil, aby tak zajistil této její jedinečnost.

V roce 1980 byla vydražena za 935 tisíc dolarů jistým Johnem du Pontem, ten je nyní bohužel v péči psychiatrů a známka nejspíš ukryta hluboko v trezoru jeho právníků.

Chybujte

 Tudíž nebojte se svých chyb a nedělejte si z nich těžkou hlavu, nikdy totiž nevíte, kolik za to v budoucnu někdo dokáže zaplatit.

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články