Články


Historie pošty

2011-03-15 Přečteno: 7 117x

Počátky pošty

Starověk

Počátky pošty se datují již do starověku. V Egyptě, Perské říši, Číně, Japonsku, Řecku, Římě, ale i v Peru a v Arábii. Z počátku byly zprávy předávány ústně, pomocí bubnů, nebo např. kouřových signálů, později byly ty nejdůležitější zaznamenávány písemně.

Poslové a kurýři sloužili především panovníkům, kteří potřebovali, co nejrychleji získávat informace důležité pro správu státu a jeho bezpečnost. Zároveň vznikla i pošta soukromá, kterou využívali především kupci, dopravci zboží, ale také věřící. Historicky první poštovní záznamy byly na hliněných tabulkách v Mezopotámii a na papyru v Egyptě.

Vrchol poštovního systému ve starověku představovala římská státní pošta "Cursus publicus" založená císařem Augustem, která využívala rozsáhlého systému silnic protínajících celou říší. Právě odtud pochází název pošta, positus-posita, označující stanici pro výměnu koní. S rozpadem říše došlo k rozpadu celého systému, který se ve středověku  opět vrátil k individuálnímu předávaní zpráv.

Středověk

Ve středověku inovoval poštovní úřad Karel Veliký, který zavedl tři základní trasy z centra říše směrem do Španělska, Itálie a Německa.  V této době se poslové dělili na klášterní, univerzitní a kupce. Dalšími důležitými posli byli řezníci, díky kterým je ve znaku pošty trubka, neboť se troubením na roh ohlašovali, když cestovali od města k městu a nabízeli své služby. Zároveň  předávali zprávy a stávali se konkurencí pro státní poštu.

Ve městech vznikala střediska, kde písaři poskytovali své služby za poplatek a sestavovali různé druhy písemností, a korespondence. Psány byly na pergamen, který byl nahrazen papírem ve 13. století. Nesmíme zapomínat na důležitou součást listin, kterou byla pečeť. Bedřich Svárlivý, saský panovník, zřídil poštovní spojení mezi Vídní a Štýrským Hradcem.  

Co se týče poselství, existovala ve středověku poselstva diplomatická, v jejichž čele stáli vysocí šlechtici nebo církevní hodnostáři, doprovázení početnou družinou. Pro doručování spěšných zásilek nebo cest do zahraničí sloužili královští jízdní poslové nebo kurýři. Zásilky dopravovali také kupci, mniši nebo studenti.

Renesance

Tato doba přináší velký zvrat a to díky zámořským objevům a vynálezu knihtisku. Začaly se objevovat tištěné materiály poskytující zprávy - popisy skutečných událostí, dále noviny a kalendáře. Dále se poštovnictví rozvíjí díky rozšířování evropských cest . V jednotlivých rakouských zemích byly v 16. století zřizovány zemské poštovní úřady, udělované dědičně jednotlivým rodinám. Zároveň byl zřízen úřad nejvyššího dvorního poštmistra, který připadl rodině Taxisů.

18. - 20. století

V letech 1722-43 vznikl vedoucí generální vrchní dvorní poštovní úřad ve Vídni a a hlavní poštovní úřady ve velkých městech. Roku 1817 byly v Rakousku zavedeny první poštovní schránky. O 20 let později byl vydán poštovní zákon, který stanovil přesná pravidla pro doručování zásilek. Do poloviny 19. století byo poštovnictví řízeno dvorskou poštovní správou ve Vídni, po roce 1850 přešla správa do kompetence ministerstva obchodu.

V 19. století dala tzv. Hillova poštovní reforma podnět ke vzniku poštovních známek. Do této doby hradil poštovné příjemce zásilky a ne vždy si ji převzal. Navíc byl provoz pošty značně finančně náročný. První známkou byla černá známka s pobodiznou královny Viktorie v hodnotě 1 pence, vydaná roku 1840.

Pošta v českých zemích

V českých zemích klademe počátky pošty do 9. století, kdy je doloženo poselství knížete Rostislava k byzantskému císaři Michalovi do Cařihradu s žádostí o vyslání věrozvěstů slovanské liturgie. Ve 12. století existovali poslové ve službách krále, šlechticů a soudu.

První poštovní spojení vzniklo z nařízení krále Ferdinanda I. roku 1527 z Vídně do Prahy. Za vlády Rudolfa II. (1552 - 1612) začala pošta přepravovat i osoby. Organizované poštovnictví má na svědomí šlechtický rod Taxisů. Ti už v 15.století provozovali poštovnictví pro papeže. Svůj primát říšského poštovnictví drželi až do roku 1867. Zároveň v roce 1619 přešlo  poštovnictví vázané na vídeňský dvůr do rukou další rodiny a to hrabat Paarů., kteří měli výhradní právo na přepravu zásilek. Oba rody spolu soupeřili a střetávání zájmů skončilo až v 18. století.

Roku 1633 byla zřízena polní pošta, kvůli přenosu rychlých zpráv z bojiště během třicetileté války.  Při válečném konfliktu  zaniklo mnoho poštovních tratí. Zaniklo zároveň spojení Vídeň - Praha.

1641 vznikla první zahraniční trasa mimo území Rakouska z Prahy do Lipska.  Za vlády Karla VI. (1685 - 1740) je zaznamenáno 58 poštovních stanic v Čechách.

Reformy Marie Terezie se dotkly i poštovních úřadů, roku 1743 zestátnila poštovnictví v celé monarchii a byl vydán poštovní řád. O 8 let později existoval provoz již na 13ti tratích. Poté byla reformována organizace pražské pošty. Bylo zřízeno několik skladových míst pro zásilky místo jediného centrálního skladu. Rovněž  byl vydán lexikon obsahující úplný seznam poštovních stanic.

Roku 1823 byly zavedeny spěšné poštovské rychlíky, což byly vozy tažené dvěma páry koní, z Vídně do Brna, Prahy a Bratislavy. Postupně měly připojení na poštovní spoje po celé Evropě. Ve 30. letech 19. století začala výstavba železnice, což přineslo zřizování nádražních poštovních úřadů. První zásilky byly přepravovány v roce 1845 po otevření trati z Olomouce do Prahy. První vozy vlakových pošt byly zavedeny o 5 let později na trase Vídeň - Bohumín. Byly to poštovní vozy, kde se během jízdy třídily zásilky. Doprava po železnici zajistila rychlejší, kvalitnější a spolehlivější spojení. V této době vyšly také první známky. Dále k rozvoji pošty přispěla paroplavba a zrychlení přenosu zpráv díky telegrafu  a  telefonu.

Za první republiky došlo k rozvoji mezinárodního poštovního styku. Československá poštovní správa měla zároveň na starosti výstavbu telefonních sítí  - Praha byla od roku 1896 připojena na evropskou síť, a stála u zrodu prvního československého rádiového vysílače. Roku 1931 postavila budovu Českého rozhlasu.

Za protektorátu sehrála pošta a její zaměstnanci významnou úlohu právě díky vysílačům a účasti v ilegálním odboji.

Roku 1946 vstoupil v platnost nový poštovní zákon. 1949 byla pošta zestátněna.  V 50. a 60. letech 20. století byla zavedena automobilová poštovní doprava, která mohla zajistit doručení zásilek tam, kde nebylo možné zajistit vlakové spojení..

Roku 1992 došlo k rozdělení pošty a telekomunikací a od  ledna 1993 je Česká pošta státním podnikem, patřící do světové poštovní unie.

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články